Lom
Antonský lom vznikl za značného přispění člověka. V minulosti se zde těžil kámen. O vzniku lomu se traduje mnoho historek, ale ne každá se opírá o pravdu. Podle nejrozšířenějších informací se při těžbě v lomu narazilo na pramen, který, i přes snahu dělníků, stejně nakonec lom zaplavil. Vcelku jednoduché, že? Vděčná ukázka toho, jak se příroda dokáže účinně bránit zásahům člověka. O životě na dně lomu se traduje snad ještě více historek než o jeho vzniku. Od zatopených těžebních strojů až po hlubinnou příšeru. Pravda je taková, že na dně je pramálo života, tedy kromě chrostíků a žabiček, které jsou v lomu v létě slyšet a v zimě je jich plné dno. Voda je kyselá, dno ploché a terén přehledný.
Lom je v létě využíván jako přírodní koupaliště. Patří mezi krásné místa ke koupání na vysočině. Viditelnost ve vodě, která se jinak pohybuje okolo úctihodných 4 metrů, se tak značně zhoršuje. Ale i tak jde o jedno z nejčistších přírodních koupališt v jižních Čechách. Na druhou stranu tu teplota vody není zrovna nejvyšší, protože kvůli velké hloubce se voda ohřívá skutečně pomalu. V červnu je teplotní průměr okolo 15°C, v červenci 17°C, v srpnu 21°C a v září už teplota opět klesá na pouhých 14°C. Nutno dodat, že předností lomu není teplota vody, ale krásně čistá voda. No, posuďte sami…
Obr.: Antonský lom.
Více fotografií zde
Další informace z historie Antonského lomu
Lomy tohoto druhu vznikaly v období války, popř. v 50. letech minulého století. Závodní lomu byl p. Kolář,nyní již důchodce z Pelhřimova. V lomu byla parta pracující na jednu směnu, která měla i vlastního kuchaře. V areálu lomu se pěstovala zelenina i chovala drůbež. Obědy byly připravovány z vlastních zdrojů. Složení zaměstnanců bylo stálé, byla prý vytvořena dobrá parta. Lom byl vybaven lanovým rypadlem a drtírnou s drtičem. Vyráběné kamenivo bylo z největší části dodáváno do stále ještě fungující obalovny v Leskovicích, a to ve frakci 0-22, která se po promísení s asfaltem používala na komunikace. Dnes se tato receptura již nepoužívá. O zániku lomu z důvodu nadměrného výskytu vody si dovolím pochybovat. Na vodu se naráží v každém lomu a je průběžně odčerpávána. Různá racionalizační opatření u bývalého n.p. Silnice, závod Pelhřimov vedla k uzavírání neperspektivních zastaralých provozů, ikdyž kvalita ložiska byla dobrá. U závodu Pelhřimov tak postupně zanikl nejzastaralejší lom v Horní Radouni, využívající ještě lomovou vlečku, dále Antonka a nakonec Ondřejov. S rozvojem dopravy nebyla potřeba mnoha malých provozů a byla zachována pouze největší ložiska v Dačicích,Těchobuzi, Deštné a Horních Němčicích (v r. 2002 uvedeny do klidu). Po zajišťujících rekultivacích tyto lomy pohltila příroda. Po zastavení čerpání vzniká dnešní jezero, po zatopení první etáže pod hladinou spodní vody. Další takovýto zatopený lom je např. v Horní Cerekvi.
Autor: Vladimír Zadák